Jdi na obsah Jdi na menu
 


Isomalt

Zde napíši mou první zkušenost s Isomaltem. Potřebovala jsem na dort udělat skleničku na víno, z marcipánu by to nebylo ono, takže jsem volila Isomalt. Isomalt nasypeme do rendlíku – já použila klasický nerez a za stálého míchání rozpustíme ( jako karamel), použila jsem lžíci, ale je možné míchat i špejlí. Rychle se rozpouští a je krásně průhledný, na vařiči bublinkuje, ale po odstavení z vařiče bublinky zmizí. Bohužel udělat skleničku z Isomaltu není jen tak. První pokus byl, ji odlít ze silnostěnné skleničky, ve které byl alobal. Pozor, Isomalt je při tekutém stavu velmi horký - má přes 200 stupňů a můžete se popálit. Takže opatrnost je opravdu na místě, skleničku musíte zabalit do ručníku, abyste s ní mohli nějak manipulovat. Otáčením skleničky jsme isomaltem pokryli stěnu alobalu a pak nechali ztuhnout – dokud Isomalt nezačal tuhnout, bylo potřeba skleničkou neustále otáčet, aby Isomalt nestekl na dno . Po zaschnutí jsme zjistili, že toto nebude ono, protože i přes pečlivé uhlazení alobalu, Isomalt do jemných záhybů zatekl a alobal z něj nešel dobře „ vydlabat“. Druhý pokus byl, že se alobal vytřel tukem – jenže pak byl pro změnu Isomalt nažloutlý a křehčí. Třetí pokus – vytvořili jsme silikonovou formu z siligum hmoty, v ní Isomalt odlili, jenže ten zase nešel ven, takže se forma musela naříznout. Nicméně se nám konečně povedlo udělat část skleničky, i když jsem představu měla opravdu jinou. Pak jsme začali řešit,co se stopkou skleničky – původně jsem to chtěla kombinovat se smartflexem, ale ouha smartflex se k Isomaltu přilepil i bez lepidla, ale Isomalt z něj nacucl vlhkost a začal se jakoby rosit v okolí, kde byl smartflex přilepený, takže toto řešení nebylo ideální. Navíc se mi druhý den Isomalt zakalil, prý za to může vlhkost. Takže jsem se smířila s tím, že čirou skleničku asi nevyrobíme. Na nožku padly dva pokusy, druhý byl uspěšný. Nejprve jsme v silikonové podložce na tvoření kuliček odlili červené perly - Isomalt s červenou gelovkou, pak jsme je dali do umělohmotné zkumavky a zalili Isomaltem a ta se jak jinak, celá roztavila. Druhý pokus šel do hliníkového obalu od doutníku – taky se pak obal musel rozříznout a perly se bohužel i přesto, že byly úplně studené, zalitím horkým Isomaltem rozpustily. Spodek nožičky se už odléval na první pokus do spodku plechovky od piva. Po zaschnutí se vše slepilo dohromady Isomaltem a vrch skleničky se namočil do červeného Isomaltu, aby byl jemnější. Jak udělat skleničku, vyřešil můj přítel, já si to zpočátku představovala daleko jednodušší. Nicméně, z kila Isomaltu mi zbylo 650 g. Kyselinu jablečnou jsem do Isomaltu nepřidávala, protože nebyla a prý důležitá není. Jak ji budu mít, opět vyzkouším něco udělat, jaký to má vliv. Suma sumarum, pokud chci něco atypického z Isomaltu, tak se bez silikonových forem neobejdu – nebo hliníkových a pak musím vyřešit, jak to z forem vytáhnout ven, abych je mohla použít znovu

dscf5156aa.jpg

Další pokus

dscf5480.jpg

Isomalt jsem rozehřála v mikrovlnce v silikonové nádobce, dala do něj zlatou parchovou barvou, oblékla si obyčejné gumové rukavice a čakala, až ho budu schopná udržet v ruce a propracovat. Povedlo se mi z něj vytvořit toto. abych zjistila, co Isomalt s prachovkou později udělá -  protože má tendenci vlhnout, dělala jsem pokud dva dny před možný použitím číslic na dort

dscf5598.jpg

Po dvou dnech mi Isomalt udělal toto. Nevím, zda to zavinila prachovka, nicméně -  je lepší dělat Isomalt na poslední chvíli před zdobením samotného dortu. ale je také možné, že jsem Isomalt nedostatečně v ruce propracovala, protože mám na horké hodně citlivé ruce